letní semestr 2020_bazén Náplavka Smíchov

Lenka Watersová

text autorky

Klíčem k návrhu je místo. Náhle končící smíchovská náplavka, zarostlý přístav obydlený labutěmi a netečný oplocený areál bývalé vodárny u paty železničního mostu jsou jednou z nejlepších stavebních parcel v Praze. V centru, na nábřeží, s výhledem na Vyšehrad a v pěší blízkosti staré i budoucí části Smíchova. Místo, které má zároveň potenciál naplnit současnou představu o prostoru řeky ve městě jakožto přírodní součásti města, prostoru pro sport a rekreaci, místa pro lidi i pro živočichy. Byla by velká škoda tento prostor privatizovat. Proto navrhuji kompaktní městský bazén a veřejný park u vody.

Vltava plynoucí líně do Prahy podél přírodních břehů s cyklostezkami je na Smíchově náhle sevřena pevnou kamennou náplavkou značící, že jsme se z krajiny octli ve městě. Bazén tuto změnu akcentuje a provazuje oba charaktery do jednoho celku. Tak jako Lichtenštejnský palác zprostředkovává přechod z nábřežní zdi v pozvolný břeh středověkého města, tak pevná hrana smíchovského nábřeží se skrz bazén zalomí zpět k té pravé nábřežní promenádě - tedy Hořejšímu nábřeží a pokračuje v druhém plánu, zatímco před ní se uvolní prostor pro rekreaci u vody. Půdorysnou stopou pak bazén navazuje na strukturu Smíchova tak, aby ulice vedoucí kolmo k nábřeží neztratily vizuální kontakt s řekou.

Bazén je součástí nábřeží. Je to pevný, těžký dům, vzdorující síle vody. Zblízka má jemnou texturu z vymývaného betonu, letmo připomínající starou nábřežní zeď. Náplavka, která se postupně proměňuje v promenádu lemovanou pronajímatelnými „kobkami“ vyhloubenými do nábřežní zdi pokračuje dál jako sokl bazénu. Princip vyhloubení, odečtení hmoty je pak motivem bazénu. Je masivem skály, skrz který si voda vyhloubila cestu a usídlila se v jednotlivých kalužích, tůních – bazénech. Má něco z charakteru jeskyně, hry kamene (betonu) a vody i prosvětleného zahradního pavilonu otevřeného do okolí (v poněkud masivní formě).

Analogie s Lichtenštějnským palácem

Nábřeží si říká spíše o bazén s duchem lázní, než o chrám sportu. Bazén umožňující jak trénink sportovních klubů, výuku dětí, tak možnost jít si jen tak zaplavat po práci či odpočinout. Centrem je otevřená hala hlavního padesátimetrového bazénu, okolo níž se střídají menší niky se specifickými bazény a plné části – jako mohutné nohy stolu. Kontrast otevřenosti haly a intimity prostorů v nohách, světla a tmy, hladkého betonu a hrubozrnného teraca zažije návštěvník opakovaně už při vstupu. Nohy se zázemím pak rámují výhled na Vyšehrad. Ačkoliv je bazén solitér, nabízí spoustu míst ke slunění a pobytu na vzduchu na střeše. Do okolí se otevírá velkorysou dvouúrovňovou terasou - ochozem s lehátky a vnitřním intimním travnatým patiem – slunečními lázněmi.

Procházka po břehu, občasní běžci a cyklisti, krmení labutí, pozorování plynutí řeky, kobky, promenáda, sezení na hraně u vody, kámen, voda, topoly, ptáci - to je atmosféra náplavky. Ta zůstává. V parku mezi bazénem a patou mostu to může být i ležení na dece, slunění a sezení v trávě na břehu Vltavy.

Řez příčný "nohami" bazénu

Cross section through the "legs" of the pool

Swimming pool on the riverbank

The key to the proposal is the site. The unfinished historical embankment, the unkempt former port inhabited by birds and the fenced areal with a shop next to the railway bridge abutment is one of Prague’s best building plots being on the riverside,overlooking Vyšehrad fort with a basilica and within walking distance from the old and future part of Smíchov (soon to be build). A place that has also the potential to implement the current approach to the river space in the city as its compound, a space for sports and leisure and a place for both humans and animals. It woud be a pity to privatize such place. I propose a compact swimming pool and a public park by the water.

kobky vyhloubené do nábřežní zdi

"caves" in the waterfront wall

Půdorys přízemí - úroveň nábřeží

Ground level plan - upper level of the waterfront

Vltava river, slowly flowing along natural banks with cyclepaths, heading to Prague is suddenly squeezed in between the firm embankment walls in Smíchov, indicating that we are suddenly in the city. The pool itself emphasizes this change of character and unites the two worlds into a logical (synergical) whole. Just like Liechtenstein Palace in Prague mediates the transition from the waterfront wall to the gradual bank of the medieval town, the smíchov embankment wall bends back to the real riverside promenade along Hořejší nábřeží street and continues in the rear plan, thus creating a free space for a park by the river. Respecting the urban structure of the neighborhood, the perpendicular streets don't loose visual connection to Vltava (or they may regain it again).

The pool is integrated within the waterfront. It is a solid, heavy building, resistant to the power of water. Up close, it has a fine texture of washed-out concrete, resembling the historic embankment wall. The historic riverfront, nowadays being transformed into a promenade with rentable "caves" excavated into the wall, is extended as the base of the pool. The principle of excavation, subtraction of mass is one of the motifs of the pool. It is a rock, through which the water carved its way and settled in separate puddles, ponds - pools. It has an atmosphere of a cave, a play of stone (concrete) and water, or of a garden pavilion open to the surroundings (in a massive form).

situace s půdorysem přízemí - horní úroveň nábřeží

terasa

půdorys suterénu - úroveň náplavky

1. patro

Koláž interiéru

interior collage

The waterfront calls for a swimming pool with the spirit of a spa, rather than a temple of sports. Therefore the swimming pool allows both training of sports clubs, teaching school children, and the possibility to swim a bit after work or relax. An elevated hall of the main swimming pool is the center of the layout surrounded by niches with smaller pools alternating with solid blocks (with utilities) - like massive table legs. They frame the view to the oposite riverside. Large windows catch sunrays from morning to evening. The generous, open, public area of the pool is alternated by softly lit, intimate caves in closed „legs“. The contrast of light and darkness, smooth soft concrete and coarse-grained terrazzo, is a repeated experience while visiting the pool. Although the pool is a solitary building, it offers various outdoor spaces for sunbathing and relaxation on its rooftop. A generous two-level terrace with an intimate patio in the middle and a platform with deck chairs around it.

A walk along the shore, occasional runners and cyclists, people feeding swans, watching the flow of the river, sitting on the edge by the water, that's the atmosphere of the riverside. All that stays. In the park between the pool and the bridge, it may also be lying on a blanket, sunbathing and sitting in the grass by the water.