Anna Zíková

text autorky

Co kdyby sis mohl lehnout v centru Prahy na pláž, sednout na obří molo a máchat si nohy v řece, nebo si klidně v tý řece zaplavat, hrát si mezi tryskama a mlžítkama s dítětem, nebo si tam hrát sám, chodit bosej v trávě, rotovat ve venkovním bazénu, zahrát si ve stínu petanque, koukat na těla v plavkách kukátkem, nebo klidně bez něj, dát si kafe a při tom pozorovat plavce v hale, uplavat spoustu bazénů a skoro vyplivnout duši, vypustit děti do dětskýho bazénu a sám si trochu odpočinout v bazénu klidnějším, dát si pivo a párek na koupáku a zajíst to nanukem…

Centru města chybí bazén, kde budou ještě před oficiální otvíračkou trénovat smíchovští plavci, dopoledne se tam budou žáci okolních základních a mateřských škol seznamovat s vodou, bude to místo, kam si člověk skočí o polední pauze tak trochu místo oběda, nebo po práci,  místo, kam vezme táta po škole děti a o víkendu babička vnoučata na přírodní koupaliště bez nutnosti jezdit za město. Místo zábavy, ale i melancholie a tichosti. Taková pohybová, vizuální i odpočinková terapie. Městskej bazén. S plovárnou. Pro všechny. Bude to místo, kam dojdeš z práce, nebo školy pěšky a pak svištíš domů tramvají, nebo na půjčenym kole.

Bazén nemá bejt bludiště. Protože v bazénu se plave a v bludišti se bloudí. A ne naopak. Snažila jsem se minimalizovat odbočování v chodbách tak, aby člověk mohl jít rovnou (skoro)rovně do bazénu. Aby se mu při tom neztratilo dítě a aby se neztratil ani už trochu pomatenej děda.


Prostory jsou propojeny vstupní halou, která probíhá skrz všechna podlaží. Dům je zónován. Je tu samostatný okruh pro výukový bazén a zvlášť pro veřejnost. Oddělen je i okruh pro plovárnu. Sdružená jsou pak pracoviště zaměstnanců, technické zázemí a provozy bistra s venkovním občerstvením. 

Na jižní straně pozemku je umístěn venkovní bazén a dětská brouzdálka, aby bylo okolí bazénu dostatečně slunečné po co největší část dne. Na severu jsou pak prostory pro sportovní vyžití ve stínu stromů. Východní strana je věnována přírodnímu koupališti se slunnou pláží a dřevěným molem, kde je téměř po celý den příjemný polostín.

Dům je z železobetonu a celý omítnut hrubou bílou omítkou. Konstrukční systém je stěnový a bazénová hala je překlenuta za pomocí podélných kleneb a příčných podpůrných trámů. Na střeše jsou kruhová okna, která zenitálně přisvětlují hlubokou bazénovou halu, nebo třeba tělocvičnu. Pod částí se sportovišti je nádrž na dešťovou vodu, která je následně využívána na zavlažování travnatých ploch a splachování.

Dům je i jinde proděravěn kruhovými okny. Jejich rozměry jsou voleny tak, aby reagovaly to, co se děje uvnitř. To vytváří na fasádě kompoziční bloky oken. V hale jsou to velká kruhová okna, přičemž první z nich nechává nahlédnout do haly kolemjdoucí a druhé umožňuje lidem z ochozů haly vyhlédnout naopak do ulice. Malá okna v klidném odpočinkovém bazénku zachovávají přiměřené přítmí a zároveň umožňují lidem z plovárny nepozorovaně nakouknout dovnitř. Uskočená velká okna do výukového bazénu pak zajišťují dostatečné osvětlení pro výuku i dětské hry. Jedinou výjimkou z kruhových oken jsou vertikální okna na fasádě orientované k řece, která umožňují dostatečný výhled na Prahu na protějším břehu a osvětlení poměrně hluboké bazénové haly. Tato okna se zařezávají do kšiltu domu a tvoří zde reliéf.

Kšilt je nejvýraznějším prvkem domu.  Jeho zmenšená varianta se objevuje i u hlavního vstupu. A pod touhle kšiltovkou má ten barák krajku. Protože je to sice hodně přímej a drsnej borec, ale vlastně v jádru dost citlivej.

sever.jpg
4np
4np

3np
3np

2pp
2pp

4np
4np

1/6
export19.jpg
tabulka-místností.jpg

1/3
materiál.jpg

1/3
roh.jpg

1/2
rytmus.jpg
od-lavičky.jpg

1/4