Alžběta Widholmová

text autorky

Jsou čtyři ráno a zvoní telefon. Jana už předem ví, kdo volá. Taky už se načekali… Za půlhodiny schází dolů Markétě otevřít a pomáhá jí s taškami. Ubytuje ji a jejího muže Matěje úplně nahoře, protože dole už je Míša s malým Jáchymem a paní na úklid přijde až za dvě hodiny, tak druhý pokoj, kde byli minule, ještě není přichystaný. Markéta se směje a říká, že jí to nevadí, že bude mít aspoň blíž na terasu. Matěj se směje taky a říká, že to tam vypadá jak u moře, až na tu žižkovskou věž v dálce. Jana Markétě lehce prohmátne břicho a ptá se v jaké frekvenci má kontrakce a jestli pro ni může něco udělat, ale Markéta samolibě zamrká. Rodí už potřetí, z toho po druhé tady, a tak říká že děkuje ale ne. Jana se tedy vzdálí se slovy – kdyby něco, zazvoň – a jde si k sobě uvařit čaj.

 

Tak jako školka, škola nebo třeba krematorium představují specifickou typologii pro určitý okamžik nebo období lidského života, představuje ji porodní dům. Místo, kde se rodí děti, místo které opouští více osob, než ho navštíví, místo, ve kterém se odehrává něco archetypálně obyčejného, lidského a přirozeného a současně výjimečného a magického – porod. Zdánlivé spojení protikladů. Chtěla jsem, aby tuto ambivalenci můj porodní dům reflektoval. Aby hrdě říkal – tady se rodí děti, tento dům je zasvěcen mateřství, je to dům pro ženy a jejich hosty. Aby ženy konejšil a byl jim bezpečnou náručí. Chtěla jsem také dům hravý, veselý a radostný. Dům, který není stavbou pro bydlení, a přesto je obytný. Klíčová pro mě byla absence gynekologa, a tím potvrzení podstaty porodního domu – tedy demedikalizace porodu.

 

Místo

Místo pro porodní dům jsme společně vybrali u paty Letenských sadů. Záměrem bylo najít místo, kde bude umožněna každodenní městská interakce. Tedy možnost zajít si na předporodní jógu a potom třeba do práce. Jedná se tedy o zahradu domu sdružených ambulancí, který má směrem do své zahrady krátké jednopatrové průčelí. Místo s převýšením 12m od úrovně parkoviště po úroveň horní hranice parku a 4,5m od spodní úrovně zahrady. Jakýkoliv dům zde postavený nabízí dvojí intepretaci – dům skrytý v zahradě v parku a dům exponovaný směrem z nábřeží, tvořící dominantu na Letenském kopci, tedy oponě Starého Města. Tématem pro mě bylo zachování této zahrady a cestičky vedoucí ke vstupu do ambulantního domu, ponechání průhledu blízké školy a průhledu z ulice Františka Křížka a ponechání výhledu bytového domu sousedící se zahradou stejně jako vytvoření onoho hrdého domu, který se neschovává. Porodní dům tedy situuji do západní části této zahrady, těsného sousedství s pěšinou linoucí se od nábřeží. A současně vytvářím distanci mezi ním a pomyslnou linií domu sdružených ambulancí. Tímto si určuji že můj dům bude vertikální a přijímám tento fakt jako klad. Animuji pohyb žen na schodech jednou z doporučovaných metod pro ulevení od porodních bolestí. Zahradu porodního domu dosypávám a snižuji rozdíl mezi úrovní parku a vytvářím tak soukromou zahradu v zahradě. Cestičku k domu ambulancí zachovávám, u opěrné zdi přidávám lavičky a schody na nižší terasu.

 

Dům

Do domu vstupuji směrem z parku. Bylo pro mě důležité umožnit v porodním domě kromě samotného porodu a jeho zázemí také interakci s veřejností. To znamená prvek náhody a možná nenásilné osvěty. Místo kam si náhodní kolemjdoucí zajdou na kávu anebo se jenom tak kouknout, když třeba pochybují, jestli je to pro ně. V přízemí se tedy kromě recepce nachází malá kavárna, na porodním domu zdánlivě nezávislá, a společenský prostor s knihovnou a kuchyňkou se vstupem na zahradu. Představuju si, že zde budou trávit čas jak nastávající maminky, tak ženy s dětmi, budou se zde pořádat malé přednášky nebo konat větší terapeutické kurzy a na zahradě v létě pořádat slavnosti. Z přízemí mohu vstupovat rovnou do podzemí, kde se nachází cvičební sál se šatnami a zázemím porodního domu, nebo do prvního patra, kde je administrativa, vyšetřovna, dvě malé terapeutické místnosti a zázemí porodních asistentek. Další dvě patra jsou už potom věnována čistě porodu. Rozhodla jsem se umístit v domě tři porodní pokoje, které budou sloužit současně jako poporodní pokoje. To znamená, že zde žena porodí a po porodu tady bude moci zůstat, jak dlouho bude chtít a potřebovat, bez nutnosti uvolnění místa další rodičce, jak je běžná praxe v porodnicích. Každý porodní pokoj má svoji porodní vanu, hygienické zázemí a obytný předprostor, který slouží jako filtr pokoje, prostor pro hosty rodící ženy. Na posledním patře je umístěna společná terasa pro porodní část. Vidím zde netrpělivé muže, přecházející ze strany na stranu a vyhlížející na Prahu.

 

Detail

Porodní dům je vyzděná kombinovaná stavba se ztužujícím jádrem schodiště a výtahu. Od začátku jsem si ho představovala jako dům, který je zvenku tvrdý a křehký a zevnitř měkký a trochu chlupatý. Dům potažený matnými růžovými kachlíky, bochánky, které působí jako samet, nebo lidské tělo. Nahoru, po směru gradace intimity, se dům zabaluje do kachlíkových sukýnek, v přízemí končí omítnutým soklem světle zeleno-modro-šedé pastelové barvy jemnější omítky, stejně jako ustupující atika. Okna jsou hliníkovo dřevěná – z venku pokrytá zeleným hliníkovým rámem a v interiéru potom odhalující teplé a světlé modřínové dřevo. Uvnitř domu dále pracuji se dřevem (bříza), chlupatější omítkou dvou barev a marmoleem. Vstupní a významné prostory jsou obloženy terrazzem.

Maternity Centre at Letná

by Alžběta Widholmová

Maternity centres, same as nurseries, schools or crematoriums bring specific typology for specific moment of a human lifetime. Place where children are born, place that is being left by more people than being entered, place that holds events such mundane yet extraordinary – such as birth giving. Uniting the contradictory. De-institutionalized institution. I attempted to design such maternity centre that would reflect on this ambivalence. I wished for it to be proud, a feminist, playful, open and soothing. Key was an absence of a doctor.

 

In Czech republic, there are no options for women unwilling to give birth in a hospital. Giving birth at home is half illegal and maternity centres simply do not exist. Inspired by international references, many talks with Czech midwives, me and my fellow classmates found a little garden of a clinic, that seemed to be a perfect place for this, unfortunately still imaginary, institution.

 

All the medical facilities are serviced by the clinic, so my maternity centre could stay somewhere in-between a hotel and a social centre. Important is a public café or rentable retail place, as lure for a passerby.

1/5

1/5

1/5

1/5

Místo – Letná

 

Letenské sady a celá Letenská pláň nabízí velmi bohatou historii a v minulosti byla vždy významným místem, díky své strategické vyvýšené poloze, která poskytuje nejen výhled až na Vyšehrad, ale současně tvoří záda nebo jakousi oponu Starému a Novému Městu.

 

Historie

První doloženou významnou událostí byla na letenském kopci korunovace Přemysla Otakara II ve 13.století pro niž byl zbudován letohrádek – Belveder, který byl později zničen a zbudován znovu, tentokrát blíže hradu. Od té doby se začala letenská pláň pomalu osazovat vinicemi a zahradami. Několikrát tu sídlilo vojsko kvůli strategické pozici (při obléhání Prahy Prusy, vojsko Zikmunda Lucemburského při tažení na Vítkov), v 15. století zde byla zbudována Rudolfova štola, ale až na počátku 19. století začíná Letenský kopec procházet první významnou změnou. Místo rybářských osad zde na jeho patě vznikají nové čtvrti (významný růst Holešovic a Bubenče podmíněný stavbou továren a železnice) a dále první sady Karla Chotka, které jsou potom upraveny a doplněny dalšími parkovými sady Františkem Thomayerem. Vrch, zlom Letné zůstává nezastavěn a jeho svátečení význam pečetí stavba Letenského zámečku a u něj končící lanovky, která k němu vedla od mostu Františka Křižíka (dnes místo něj stojí Čechův most). Druhá stavba – Hanavský pavilon pak dotváří druhou, horizontální procházkovou osu od Letenského zámečku. V této době sem byl také umístěn nejstarší dřevěný kolotoč Matěje Bílka a na Špejcharu vznikly montované dřevěné studentské koleje.

 

Letenská pláň byla během rozkvětu urbanismu a plánování v první polovině 20.století předmětem mnoha soutěží a studií, většina z nich už tehdy pláni přikládala velký význam a nechávala ji nezastavenou. Tak se taky stalo a pláň jenom utvrdila svůj význam jako místo oddechu, sportu a zábavy. Byl tu postaven provizorní stadion Slavie a Sparty, byly zbudovány tenisové kurty pod taktovkou Bohumila Kozáka, přibyl Hanavský pavilon a další drobné stavbičky, ke kterým přibyla v roce 1959 stavba restaurace československého pavilonu EXPO 58 z Bruselu od architektů Cubra, Holého a Pokorného.

 

Druhá polovina 20. století Letnou potom interpretovala jako prostor exhibice politické moci, od nacistických přehlídek, přes sovětské, přehlídky československé armády, příprava na vítání Stalina a jeho pomník, všesokolské slety nebo listopadové demonstrace a koncert Rolling Stones.

 

Letná-místo-dnes

Místo, ve kterém stavím porodní dům, se nachází v zahradě domu sdružených ambulantních služeb u paty Letenských sadů. V sousedství se nachází základní škola Františky Plamínkové (sufražetky bojující za volební právo žen v Rakousku-Uhersku, první ženou v parlamentu, poté popravenou gestapem), mateřskou školkou a restaurací pavilonu EXPO 58.

Porodní dům vytváří můstek mezi porody doma a porody v nemocnici. Zajišťuje péči o matku v průběhu celého těhotenství, není orientován jen na fyzický proces porodu a jeho úspěšné provedení. Snaží se o vytvoření intimní a domácí atmosféry a slouží jako komunitní služba. Může zajišťovat předporodní přípravu, cvičební kurzy, setkání, vzdělávání, mnohdy také terapie a párové terapie, fyzioterapie, poradenské služby nebo třeba také akce pro rodiny s dětmi. Žena, která navštěvuje porodní dům v něm nutně nemusí porodit, ale stává se součástí komunity porodního domu.

 

Svou podstatou tedy porodní dům není „humánnější“ porodnicí a péčí v něm se s porodnicí nekryje. Porodní dům by měl spadat pod primární zdravotnickou péči, tedy místo které žena navštěvuje ambulantně a kde jednoho dne porodí, v případě komplikací či neočekávaných událostí potom péči zajistí zdravotnické zařízení sekundární péče, kam bude dopravena – tedy nemocnice.

1:1

  • Facebook - Black Circle
  • Instagram - atelier kuzemenský
logo extranet.jpg

© 2019 | All Rights Reserved | Ing.arch. Michal Kuzemenský |  Ing.arch. Petra Kunarová | Fakulta architektury ČVUT v Praze | Faculty of Architecture Czech Technical University in Prague