atelier architektury a urbanismu na Fakultě architektury ČVUT v Praze
studio of architecture and urban design at the Faculty of Architecture Czech Technical University in Prague
text autorky
Zelené klíny pronikají hluboko do struktury města, které přechází v divočinu místy pozvolna, jindy se s ní střetává nečekaně v silném kontrastu. Zástavba přimykající se ke svahům je charakteristická svým (ne)vztahem ke dvěma zcela odlišným prostředím. Jaký by měl být dům na rozhraní? Dům – zeď kolem tajemné zahrady uprostřed města?
Smíchov - tato původně zemědělská a rekreační oblast Pražanů s vinicemi a zahradami prodělala v průběhu historie několik zásadních proměn. Průmyslová éra změnila tvář Smíchova téměř k nepoznání. Výrobní areály, železnice a především několikapatrová bloková obytná zástavba pokryly v členitém území zprvu níže položené oblasti podél řeky a smíchovská údolí. Později i mírnější svahy, avšak řada strmých úbočí si svůj přírodní charakter s rozsáhlými porosty vzrostlých stromů zachovala dodnes a stala se nepostradatelnou součástí obrazu nejen Smíchova, ale celého města.
Na řešené parcele se setkává na jedné straně silné téma nárožní polohy u rušné křižovatky, na straně druhé vztah k divokému úpatí Mrázovky. Část svahu se přímo na pozemku nachází, bylo tedy možné vyjádřit se ke vztahu dům – kopec svobodně. Součástí návrhu se postupně stalo jeho zachování, jako unikátní hodnoty místa, v původní divokosti a tajemnosti. Cílem bylo navrhnout dům, který se zapojí jak do městského tak do přírodního prostředí, dům, který nebude lhostejný ke své výjimečné poloze, dům, ve kterém se bude dobře bydlet.
Stavba se jako celek otevírá k úpatí, které zůstává záměrně v původní divokosti nezastavěné, a vytváří tak společný vnitřní prostor. Společný v pravém slova smyslu. Všechny cesty domů začínají jediným vstupem - vstupem do zahrady. Obyvatelé domu jí každodenně prochází, je součástí jejich života v domě pod svahem. Hlavní vstup je orientován z ulice Ostrovského tak, aby se před námi při vstupu otevřel prostor s hlavní cestou směřující k altánu pod korunami stromů Mrázovky, ze které vybíhají chodníky menší k jednotlivým vstupům do přízemních bytů s předzahrádkami a k sedmi komunikačním jádrům do vyšších podlaží. Šestipodlažní hmota domu od křižovatky, kde vytváří jednu z dominant prostoru, směrem ke svahu postupně klesá a pozvolna přechází v úbočí kopce. Ustupující patra tak vytvářejí příležitost pro střešní terasy s unikátním výhledem na zelený svah. Parkování je zajištěno v podzemních garážích s vjezdem z ulice Na Zatlance. Východní okraj parcely v současnosti lemuje opěrná zeď navazující dále na severu na zeď oddělující ulici Na Zatlance a Mrázovku. Tu jako jeden z charakteristických jevů Smíchova a jeho vázanosti na členitou morfologii ve svém návrhu zachovávám a je součástí zdi nové.
1/4
Projekt byl nominován na Olověného Dušana 2015 v kategorii architektura.
Komentář poroty: V bytovém domě by se mělo především dobře bydlet, a zde si život představit dokážu. Snad díky příjemné náladě vnitřního dvora, která působí velmi přesvědčivě.
Dispozice by zasloužily, zejména ve společných částech domu, ještě poladit, popř. se vyhnout výtahové šachtě v blízkosti ložnic. Vnitřní jádro se zázemím je dobrým receptem na grafiku, ale generuje zbytečné komunikace. Metry, které uživatel kupuje by se daly využít efektivněji.
Obecně mě překvapilo, jak studenti zacházejí s tak velkou hmotou. Jednotný materiál v té mase, připomíná přístup developerů, což Kateřinin projekt svým členěním zvládá se ctí. I zachování staré zdi pomáhá nastavení lidského měřítka. Přirozeně definuje atmosféru ulice, pomáhá přijetí nového tělesa a elegantně řeší problematickou otázku soklu ve vztahu ke svažitému terénu.
Za porotu: Markéta Zdebská
Projekt získal 3. cenu v letošním ročníku soutěže Bydlení IQ pro studenty architektury.
Hodnocení poroty: "V projektu Katky Gloserové ocenila porota snahu provázat bytový dům jak s městským, tak krajinným okolím. Autorka vědomě vede všechny cesty obyvatel domu jedním vstupem ústícím do společného prostoru – tajuplné zahrady, která se stává vnitřním těžištěm otevírajícím se k úpatí divokého svahu Mrázovky. Provázání s kopcem posilují kaskádovitě klesající terasy přecházející v jeho úbočí. Projekt je přesvědčivý svým kultivovaným přístupem i vyzrálou prezentací."