autorský text

​

Nekončící výhled, který v Praze jen stěží hledá obdoby. Bezprostřední kontakt s rozhlehlým, horizont plnícím parkem Grébovka. Vinice. Parcelu dělí pětipatrové převýšení a schodiště spojující obě úrovně, lemuje západní stranu parcely. Místo, kde se během posledních staletí střetávaly ambice rozrůstajícího se rastru blokové rozpínovosti města a divoké, historické vesnické zástavby.

To vše je bydlení u Grébovky.

 

Kontakt vnitřku a venku, maximální využitelnost exkluzivního místa a hlavně, aby se tam dobře

bydlelo, to byla témata, o která jsem se celý semestr opíral. Chtěl jsem navrhnout současný dům, který by byl schopný nabídnout to, co dříve bydlení ve Vršovicích a blízkém okolí umělo, ale v současnosti se vytratilo.

Hmotou domu jsem navázal na sousední holý štít a blok ukončil pevným nárožím, doléhajícím ke schodišti.

Domem lemuji schodiště po většině jeho délky a prodlužuji si tak nejatraktivnější fasádu orientovanou do Grébovky. Tam otvírám velká okna a lodžie. Ve výšce horní ulice jsem figuru domu posunul a vytvořil terasy oddělující horní hmotu domu od dolní. Dům spodní ulici méně bere světlo, profil ulice se směrem vzhůru rozšiřuje. V prvních čtyřech patrech umisťuji byty jednostranně orientované do nižší ulice. Byty jsou oddělené chodbou od technického zázemí a prostoru pro automobily, které je de-facto suterénem zapuštěným do svahu.

Chodba, která slouží první čtyři patra jako hlavní komunikace, v pátém patře zaniká a nahrazuje ho třetí schodiště, které umožnuje naplnit vyšší patra oboustranně orientovanými byty.

 

Při tvorbě dispozic jsem se řídil cílem nabídnout každému bytu kontakt s exteriérem, tedy prostornou lodžii, a zároveň kvalitní členění prostoru, které i u menších dispozic nabízí více možnosti prostorem procházet, nebo ho podle potřeby dělit a vytvářet oddělené zóny. Typologie kombinuje zkušenost takzvaného plovoucího prostoru moderny a klasických měšťanských bytů.  Každý byt větší než 1kk má přístup buď na lodžii, nebo na balkón, jejichž rozměry jsou vždy přes 8 m2 a lze se tam pohodlně najíst.

 

Velikosti a rozložení bytů jsem navrhnul na základě analýzy nabídky existujících bytů a průzkumem plánovaných bytových staveb, která mi napověděla, jaké dispozice jsou v okolí nejvíce potřeba.

 

K vymezování jednotlivých pokojů a prostorů jsou v bytech často použity velkoformátové posuvné dveře, které umožnují propojování, oddělování a zónování jednotlivých částí bytu podle momentální potřeby.

U většiny dispozic je uplatněn princip průchozích koupelen, který už i u menších bytů jako jsou 1kk dává možnost vytvořit vstupní haly a rozdělit dispozici na dva prostory oddělené jádrem s koupelnou a kuchyní. Každý byt je vyzkoušen a navržen v několika variantách potenciálních klientských potřeb, tak aby byly maximálně užitné a flexibilní. U 2kk tento princip dál rozvíjím přidáváním dalších průchozích prostorů a nik, které jsou odděleny posuvnými dveřmi, 3kk rozděluji na dvě podélné zóny, vedoucí napříč bytem. Mezi ložnici a obývací pokoj je častokrát vložena lodžie, propojující pokoje přes exteriér, která dává možnost průhledu na Grébovku a umocňuje pocit „plovoucí“ dispozice. Prostory bytů se opticky zvětšují. Obecně jsem při komponování prostorového rozvrhu bytů kladl důraz na vícesměrné průhledy bytem.

 

Výraz domu tvoří škrábaná omítka o třech odstínech fialové s postupně snižující se sytostí. Pevnost domu ve vertikalitě a nároží, ale především i jemnost fasády podporuji detaily, jako jsou pilastry lemující okna a zároveň vystupující nad římsy a nadokenní římsy tvořené plastickými proužky.

​

Konstrukce je železobetonová monolitická s nosnými stěnami oddělujícími byty.